Trhy

Trh přinášel pro každé město hospodářskou prosperitu. Na trhu se kupovalo a prodávalo, těšili a chystali se naň řemeslníci i živnostníci. Hospodští navařili velké hrnce paprikového guláše, aby hosté měli potom patřičnou žízeň. Piva, vína, kořalky bylo dostatek. Pekaři nabízeli chleba i různé pečivo, řezníci lákali příchozí na jitrničky a různé masné speciality. Na trh přicházeli lidé z blízka i z daleka. Když úspěšně prodali dobytek, cítili potřebu obchod zapít anebo koupit dětem nějakou sladkost od cukráře. Jeho žena zde našla široký výběr různých hrnců do kuchyně, anebo pestrých šátku nebo krásných látek.

První zpráva o pořádání trhu ve Veselí pochází z roku 1491, kdy se připomíná výroční trh pořádaný v pondělí po sv. Trojici. Roku 1502 Heřman z Vojslavic vymohl na králi Vladislavovi II. povolení pořádat ve městě další výroční trh na sv. Mikuláše. Tento trh trval 14 dní (týden před Mikulášem a týden po Mikuláši). V únoru 1535 se počet výročních trhů zvýšil na čtyři. Čtyři výroční trhy se konaly až do roku 1847, kdy přibyl trh konající se po hodech. Od roku 1890 se ve Veselí konalo šest jarmaků (z němčiny Jahrmarkt). Později přibyly další tři, takže roku 1922 se výroční trh konal začátkem ledna, koncem února, v dubnu, červnu, červenci, srpnu, říjnu, listopadu a v prosinci, tedy 9 jarmaků v roce. Výroční trh se konal dva dny, v pondělí to byl dobytčí trh na Předměstí u Dvora, v úterý tzv. „výkladní“ trh na náměstí. Zde se nabízely různé výrobky a produkty potřebné pro domácnost i hospodářství, ovoce, zelenina, máslo, vejce, drůbež, z dobytku jen vepři. Byl činěn tlak z nadřízených orgánů, aby vepřový dobytek byl umístěn mimo stísněný prostor náměstí, město se však snažilo tuto komoditu zde udržet, aby význam trhu neupadl, s každého kusu se totiž platil poplatek.

Trhy začínaly v době od dubna do září v 7 hodin, od října do března v 8 hodin ráno vybubnováním obecním bubeníkem. Movitější trhovci přivezli své zboží na vozech, ti chudobnější na trakačích anebo na zádech v koších nebo nůších. Zboží na náměstí vystavovali na dřevěných skládacích stolech, pultech (zvaných štonty), anebo taky jen na zemi. Poplatky z místa a za jednotlivé druhy zboží nebo dobytka byly přesně stanoveny a vykazovaly od konce 19. století do počátku 20. století trvale vzestupnou tendenci. Sazba poplatků z místa na trhu ve Veselí v roce 1919 byla následující:

Od placení těchto poplatků byli místní občané osvobozeni.

Mimo výroční trhy se konaly také trhy týdenní, odehrávající se na náměstí každé pondělí, pokud na pondělí připadal svátek, trh se posunul na nejbližší všední den.

Na týdenním trhu v listopadu 1922 bylo přihnáno 41 vepřů a 419 selat. Cena selete se pohybovala mezi 80-250,-Kč. Na týdenním trhu v září 1923 bylo přihnáno 40 vepřů a 675 selat, v březnu 1924 přihnáno 92 vepřů a 1104 selat. V prosinci 1938 přihnáno 300 selat, prodáno 250 selat.

Na výročním trhu dne 12. února 1923 bylo přihnáno 366 koní, 42 hříbat, 823 krav, 160 volů, 78 jalovic, 6 býků. Cena krávy 800-5500,-Kč, vůl stál 1000-6000,-Kč. Dne 3.3.1924 bylo přihnáno 450 koňů, 62 hříbat, 938 krav, 127 jalovic, 94 volů a 17 býků.

Dne 5.12. 1938 přihnáno 560 krav, prodáno 300 krav, Jalovic přihnáno 305 a prodáno 210. 

Počet přihnaného dobytka postupně klesal, což souviselo s nárustem počtu obchodníků s dobytkem. Tito chodili po jednotlivých obcích a skupovali dobytek, který potom nakládali do vagónů a posílali do Vídně či Prahy, z čehož město žádný užitek nemělo.

Význam trhů postupně ztrácel na svém významu také v souvislosti s nárustem kamenných obchodů ve městech.

Drobné zboží u kostela sv. Bartoloměje

Zimní trh, obraz Františka Milana Lejčka

Slavné dobytčí trhy u Dvora, rok 1925

Až neuvěřitelně nám můžou připadat počty přihnaného dobytku. Roku 1905 bylo přihnáno 19 316 kusů skotu, což je v průměru 3 220 kusů na jeden trh. Na výročním trhu dne 12. února 1923 bylo přihnáno 366 koní, 42 hříbat, 823 krav, 160 volů, 78 jalovic, 6 býků.