Tvářnost našeho města nejvíce ovlivnila profese stavitelů, nebo jejich předchůdců, zednických mistrů, kteří jsou podepsáni pod projekty stavebních památek, které sloužily našim předkům a některé nám slouží dodnes. Představu o práci těchto starých mistrů si můžeme učinit nahlédnutím do několika stavebních plánů, které se nám dochovaly v Okresním archívu v Hodoníně a v Moravském zemském archívu v Brně. Především ty starší plány mají značnou výtvarnou kulturu
Stavební plán panského šenku Lapač, z roku 1784
Jakub Pánek (*1736 +1781, syn Václava P.), architekt, geometr, Město č. 23
Karl Schleps (*1802 Valtice +1840 Vídeň), navrhl klasicistní úpravy zámku, vlastní stavební práce řídil již jeho bratr Franz
Franz Schleps (*1813 +1882), prováděl úpravy zámku, navrhoval některé další práce (mýtný domek, hájenka, orchestra, krypta)
Josef Doležal (*1851 +1920) stavitel ve Veselí (syn Jana Doležala, domkáře v Orlici v Čechách), ve Veselí od 6.12.1873, manželka Anna (dcera Josefa Vanouse z Přívratu), syn Josef (*1879), také stavitel, (1888, č. 237). V roce 1901 přestěhoval Josef Doležal svou firmu do Strážnice, kde se řízení ujal jeho syn.
Jindřich Janík (*1871 +1921), stavitel, č. 125, jediný stavitel pocházející z Veselí
Štěpán Caletka (*1887 Žadovice +1964), zednický a tesařský mistr, stavitel, Hlavní č. 806
Josef Ratislav (*1901 Ježkovice u Vyškova +5.7.1978), stavitel, Hlavní č. 928
Vladimír Werner (*1880 Jedovnice +1942), stavitel, č. 115
František Mach (*1879), zednický mistr ze Žeravic, Padělek č. 850
Josef Pilka (*21.9.1907, Šumice), stavitel (koncese zednického mistra od 13.1.1941)
Jan Dřímal (*23.2.1901 Žeravice), živnost podnikatelství staveb od 2.2.1932. Dal do klidu roku 1935, (přestěhoval se do Bzence č. 795). Břestek č. 968
Antonín Struna (*14.3.1894 Český Dub), stavitel a soudní znalec, Břestek č. 1116, od 27.6.1941
Plán přestavby domu na náměstí č. 27/41, z roku 1841. Krásný akvarel
Plán pro kuželkovou dráhu Josefa Doležala z roku 1887
Josef Doležal realizoval všechny podstatné projekty na Předměstí Veselí (Záložna, obecní jatka, Měšťanská škola).
Dům Josefa Doležala na Předměstí č. 237, tzv. „Dufkovo“
Ve dvoře domu č. 237 postavil Doležal tento rozsáhlý objekt. Komunál zde měl později dílny
Tento dům č. 161 postavený Doležalem roku 1895, stojí dodnes
Stavitel Jindřich Janík (*25.6.1871 +25.10.1921), se narodil v rodině hoteliéra a také předměstského starosty, Antonína Janíka. V 16 letech nastoupil praxi do stavební kanceláře Josefa Doležala ve Veselí, později absolvoval praxi v dalších stavebních firmách (Josef Seichert, Vídeň 1888-9, Ludvík Fiala, Břeclav 1896, C.a k. Vojenský stavební úřad v Budapešti 1896-8, K.Jedlička, Uh. Hradiště 1899-1901). Roku 1892 se vyučil tesařem. Roku 1902 založil Jindřich Janík ve Veselí stavební firmu spolu s Karlem Jedličkou, později se osamostatňuje. Roku 1905 úspěšně složil v Brně zkoušku zednického mistra. Jindřich Janík se podílel na řadě zajímavých projektů jak v našem městě, tak v okolí. V roce 1906 provedl dostavbu školy ve Vnorovech, o dva roky později postavil kancelář pro úředníky velkostatku ve Dvoře, a celou řadu rodinných domů ve Veselí, například v ulici Komenské. V roce 1908 se podílel spolu s firmou Nermut, na vypracování plánů pro železný most ve Veselí. Tento projekt nebyl příliš úspěšný, při kolaudaci nebylo dosaženo potřebné nosnosti, v důsledku čehož se most znatelně deformoval. Přes tyto problémy most sloužil až do listopadu roku 1920. Jindřich Janík vážně onemocněl a přesto, že se odjel léčit do Vídně, v říjnu 1921 ve věku 50 let zemřel. Zůstal po něm dům na náměstí č. 7, na předměstí domy č. 308, 585 a 586.
Jindřich Janík (*1871), s manželkou Augustýnou (*1879), dcerou nadlesního Josefa Strašílka
1902
1912
Poslední fotografie stavitele Jindřicha Janíka z roku 1921
Plán kanceláře velkostatku hraběte Chorinského vypracovaný Jindřichem Janíkem roku 1908. V tomto domě později sídlila Hudebné škola
Větší realizací stavitele Janíka byla přístavba školy ve Vnorovech
Štěpán Caletka (*24.12.1887 v Žadovicích, +7.5.1964), absolvent průmyslové školy v Brně, jako praktikant a později příručí pracoval u stavitele Josefa Poláška v Kyjově, od roku 1907-1909, jako kreslič pracoval roku 1910 u Jindřicha Caesara a Heřmana Mainxe, stavitelů v Brně a jako tesařský polír v letech 1911-1914 u Jana Zoubka, tesařského mistra ve Vlkoši. 4 roky a 7 měsíců (od 2.8.1914-4.3.1919) prožil v I. světové válce. V letech 1919-1921 pracoval jako stavbyvedoucí u Františka Hamrlíka, zednického a tesařského mistra v Lazech, 1921-1922 byl tesařským polírem u Jana Zoubka ve Vlkoši a v letech 1923-1924 byl stavbyvedoucím u Františka Trubka, stavitele v Lazech. V polovině roku 1924 přišel Štěpán Caletka do Veselí nad Moravou, a od Eduarda Tioky si koupil dům č. 806. Roku 1925 dostal koncesi zednického a tesařského mistra. Štěpán Caletka postavil domy celé řadě veselanů: Eduardu Tiokovi, zubaři Šerclovi, pekaři Grošovi. V profesi stavitelské měl nakročeno také Štěpánův syn Otakar, který pracoval jako stavební asistent. Jako člen čs. zahraniční armády padl 5. listopadu 1944 u Dunkerque.
Stavitel Štěpán Caletka
Dům zubaře Jiřího Šercla vystavěla firma Štěpána Caletky
Rozestavěný dům doktora Jiřího Šercla roku 1931.
V tomto domě č. 806 působil a také jej postavil Štěpán Caletka
1926
Vladimír Groš