SEKULE Č. 46

Dům v Milokošti-Sekulách, číslo 46 (foto František Šíma, 1982)

Sekule č. 46

1764   Martin Prchlý

1772   Umírá Marina (50 let), manželka Jakuba Prchlého

1775   Jiří Prchlý ¼, manželka Anna, dcera Marina *1775, Kateřina *1778

1786   Jiří Prchlý ¼, +1815 (67 let), manželka Anna  *1765 +1830(dcera Matěj Polehňa), syn Karel *1788, Johan *+1789, cera Barbora *1790, Anna *1793 +1794

1798   Pavel Váverka, manželka Marina +1798 (22 let)

1807   Martin Joch ¼, manželka Agnes (dcera Jiřího Prchlého) +1811 (25 let), dcera Kateřina *+1807, Marina *1808 +1811, syn Jiří *+1811

1812   Martin Joch ¼, manželka Anna (dcera Martina Šudřicha) +1822 (35 let), syn Johan *1812, Matouš *1817 +1905, Anton *1820 +1821, dcera Kateřina *1814 

1824   Martin Joch ¼, manželka Barbora (dcera Martina Widrmana), dcera Kateřina *1824, +1851 (cholera), Marina *1833, syn Matyáš *1827, Bartoloměj *1829                   +1830, Martin *1836

1857   a) Matyáš Joch *1827, manželka Kateřina *1834 (dcera Bartoloměje Váverky), syn Johan *1852

            b) Martin Joch *1785, manželka Barbora *1786

1869   Matyáš Joch *1827, manželka Kateřina *1834 (dcera Bartoloměje Váverky), syn Johan *1852, Anton *1869, služebný Martin *1846       1 kobyla, 1 valach, 1               hříbě, 2 krávy

1880   Jan Joch *1852, manželka Apolonie *1862(dcera Jana Machaly z Nové Vsi), dcera Anna (*1881 +1882)            2 koně, 2 krávy, 4 vepři

            Srňbjan Jan , dragoun u 12. pluku

1890   Jan Joch *1852, manželka Jenovéfa *1866, syn Jan *1882, Matěj *1888, Antonín (*31.5.1890, padl 24.6. 1915 nebo 1917 Wojnowce, Polsko), dcera Mariána             (*1886), služka z Chylic Rosalie Hejtmánková *1836

1900   Jan Botek *1867, manželka Apolena *1875, dcera Marie *1894, Antonie *1897        3 krávy, 1 vepř

1910   Jan Botek *1867, Chylice, manželka Apolena *1875 (Pomajbová), dcera Marie *1894, Antonie *1897, Kateřina *1907    2 krávy, 3 vepři

1921   Jan Botek *1867 +1943, Chylice, manželka Apolena *1875, dcera Marie *1894, Kateřina *1907, Antonie Jochová *1897, manžel František Joch *1896,                         strojvůdce ČSD (syn Jiřího J. č. 142) (oddaní 1920), Kateřina Malůšová *1907 (rozená Botková), její manžel Josef Malůš dělal zabijačky

1923   Josef Matuška (*1888), manželka Marie (*1894, roz. Jan Botek)

2011   Vlastik Kozumplík

Na zahradě se nachází původní kamenný sklep

B J  (Botek Jan)

Detail dřevěného zámku vrat Jana Botka

Březen 2023

Vlastik Kozumplík

Případ od ostrožského soudu z 6.7.1923

SOkA UH, fond OS UO, č.465, kart. 522, fol. 11,12

Svědek Jan Botek*1867, ženatý rolník z Milokoště č. 46

K věci.

Dne 18. června t.r. v noci kolem 1 hodiny měl jsem nějaké nedorozumění s mojím zetěm, Josefem Matuškou. Když jsme se dohadovali venku, zaslechl to Antonín Šišpera, který mně počal nadávat: „Botku hlavatý jak ho nenecháš, hned tě zastřelím“, což ještě jednou opakoval. Po té když jsem se dále se zetěm dohadoval, přiskočil Jan Šišpera i Antonín. Jan Šišpera uchopil 3 m dlouhou palici a hnal se po mně, což když jsem viděl, nastrčil jsem poblíž stojící vidle, tak že mně Jan Šišpera zasáhnouti nemohl. Nato odebral jsem se domů, neboť měl jsem obavu, že by mně obvinění mohli ublížiti, neboť žiji s oběma obviněnými v nepřátelství. Druhého dne, když se moje dcera Marie Matušková potkala s obviněným, řekl jí Jan Šišpera, aby mně vyřídila, abych mu poslal 100 Kč a jestli mu jich nepošlu, že uvidím co z toho bude. Dcera mně to vyřídila, však peníze jsem Šišperovi neposlal. Téhož dne při dalším setkání se ptal Šišpera dcery zda mně to vyřídila. Když mu dcera řekla, že není žádný listonoš, tu odpověděl jí Jan Šišpera, že jestli s nimi to zle dopadne, že jestli budou pro výhružku trestáni, že bude se muset celá rodina Botkova a Pomajbova, t. j. moji švagři a švagrové z Milokoště vystěhovat. Jestli některý z obviněných měl pušku, to jsem neviděl. Podotýkám, že obvykle mají pušku a zdali jsou oprávněni tuto sebou nosit to nevím.

Po přečtení dobře

Botek Jan

Svědek Josef Matuška, *1888, nástrojař, ženatý, v Milokošti č. 46.

Bez poměru.

K věci

Když jsem měl 18.6. 1923 nějaké nedorozumění s Janem Botkem a hádali jsme se na dvoře, byli tím obvinění Šišperovi vyrušeni, volali na nás, že si přejí nočního klidu. Tu počal jim Botek Jan nadávat, bando zlodějská. Obžalovaní mu na to odpověděli, že mu ještě ničeho neukradli. Že by obžalovaní vyhrožovali mému tchánovi zabitím, neb podobně, jsem neslyšel. Podotýkám, že jsem přišel z hospody a že jsem byl trochu rozjařený.

Po přečtení podepsáno.

Matuška Josef

Ku dalšímu  stíhání Jana a Antonína Šišpery neshledávám důvodů

12. 7. 1923  soudce Sušil

Vladimír Groš