MUDr.Václav Hojač

MUDr. Václav Hojač se narodil v obci Dražůvky v okrese Kyjov 21. října 1916. Absolvoval Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži, kde složil maturitu 8. října 1936. Po maturitě nastoupil na Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně a bydlel na Sušilových kolejích. Tam jej zasáhly tragické události 17. listopadu 1939, kdy brněnská univerzita a Sušilovy koleje byly v časných ranních hodinách přepadeny gestapem a jednotkami SS. Ve stejné době se odehrálo i přepadení pražských vysokých škol a studentských kolejí. Celá akce s názvem „Sonderaktion Prag 17. November“ byla připravena nacistickými pohlaváry v Berlíně jako pomsta za demonstrace 28. října 1939 a 15. listopadu 1939 při pohřbu studenta MUC. Jana Opletala. Od toho dne byly uzavřeny všechny české vysoké školy na tři roky, ale ve skute-čnosti až do konce války, dále bylo popraveno bez soudu devět studenských funkcionářů a 1200 studentů bylo odvlečeno do koncentračního tábora Oranienburg-Sachsenhausen nedaleko Berlína. Ve skutečnosti těchto studentů bylo 1267.

Stejný osud jako v případě MUC. Václava Hojače, studenta IV. ročníku lékařské fakulty, postihl i celou řadu studentů z Kyjovska. Při příjezdu do tábora byli studenti přivítáni řevem dozorců, ranami, kopanci, s oholenou hlavou si navlékli pruhované mundúry označené červeným trojúhelníkem, který označoval politické vězně, a písmenem T, které označovalo Čechy (Tschechei). Dne 20. listopadu 1939 mohli věznění studenti napsat německy lístek rodičům: „Jsem zdráv a je tu o mne dobře postaráno“. Z vězněných studentů jich během internace 21 zemřelo a dalších 11 zemřelo doma po propuštění na následky věznění. MUC. Václav Hojač se vrátil domů v roce 1940 s podlomeným zdravím.

Aby se vyhnul totálnímu nasazení v Říši, nastoupil jako kancelářská síla u Vodovodů Brno, pak od 1. srpna 1940 jako dělník na pile ve Ždánicích a poté do konce války na stavbě silnic, což byla práce fyzicky velmi náročná. Konec války vrátil Václava Hojače do přeplněných poslucháren lékařské fakulty mezi bývalé studenty vyšších ročníků, kteří se ze všech sil snažili co nejdříve dokončit studium. MUC. Hojačovi se to podařilo a promoval mezi prvními 2. května 1946. Po studiích ho ještě čekala vojenská prezenční služba a teprve v květnu 1947 nastoupil na své první místo sekundárního lékaře v Zemské plicní dětské nemocnici v Šumperku. Své rozhodnutí stát se pediatrem si upevnil v Dětské nemocnici v Brně – Černých Polích, kde pracoval do roku1949. Odtud přešel do nové nemocnice v Kyjově, kde posílil mladý tým lékařů. V roce 1951 se pak natrvalo usadil jako pediatr na poliklinice ve Veselí nad Moravou, kde setrval až do důchodu. Zemřel 18. srpna 1988.

Když se s odstupem třiceti let zamýšlím nad osobností MUDr. Václava Hojače, musím přiznat, že se od svých kolegů (a nejen od nich) odlišoval svou vyrovnaností a klidem i svým nenápadným, ale noblesním vystupováním, což bylo protipólem části společnosti, považované za projev „lidovosti“. Poznal jsem to i u některých dalších starších kolegů, zejména u primáře Jožky Soldána (mého učitele), který také absolvoval nacistické „nápravné“ zařízení i soustavný tlak vládnoucí komunistické partaje. Dr. Soldán i Dr. Hojač byli oba skromní a vzdělaní lékaři, věřící katolíci, kteří měli přesnou představu o smyslu svých životů a neustupovali ze svých zásad. Byli empatičtí k ostatním, hlavně ke svým pacientům, a sami k sobě přísní. Proto je ani životní rány nezlomily. Škoda generace, která vyrůstala po válce a nastupovala do nemocnic a ordinací nejen odborně připravena, ale i s hotovým a odolným charakterem.

Shodou okolností si připomínáme letos 105. výročí narození MUDr. Václava Hojače i 82. výročí tragického 17. listopadu 1939.

17. listopadu 2021 MUDr. Jiří Dunděra

MUDr.Václav Hojač

Veselí historické

Zůstaňte s námi