Město Veselí a řeka
Voda se postarala o členění celého městského prostoru. Některá místa řeka odplavovala, někam zase naplavila novou část. Obyvatelé města některé části jejich břehů zpevňovali. Řeka Morava vytvářela celou spleť ramen, netekla v jednom řečišti, nýbrž se složitě větvila. Na cestě do Písku bylo celkem 17 mostků. V průběhu let můžeme pozorovat neustálé změny. Postupný vývoj můžeme sledovat na přiložených obrázcích.
1. Hrad (vodní tvrz), 2. Ostrov později s mlýnem, 3. Město, 4. Předměstí, 5. Později Benátky (14-15 století)
Město Veselí 1732 – 1. Zámek, 2. Mlýn, 3. Náměstí, 4. Městská brána, 5. Židovské domky, 6. Koželužna, 7. Pivovar, 8. Pálenice, 9. Benátky, 10. Stolárna, 11. Pila, 12. Skleník, 13. Dům zahradníka
Řeka ovlivnila členění města Veselí
Náměstí 1712. A-vodní mlýn, B-pivovar, C-městská brána, 1. Jiří Blažek, 2. Jan Luzar, 3. Pavel Břečka, 4. Andeas Sayda, 5. Andeas Luzar, 6. Bohuslav Pauker, 7. Václav Krejčí, 8. Mikuláš Pirovský, 9. Barbora Ryllerka, 10. Jan Albrecht, 11. Jan Schiswald, 12. Tomáš Tymel, 13. Václav Sayda, 14. Matys Robek, 15. Andris Šilhánek, 16. Tomáš Los, 17. Anna Wadowská, 18. Dům radní, 19. Jan Kratochvile, 20. Matys Strebl, 21. Panský šenk, 22. Bartol. Slanina, 23. Jiří Lorenz, 24. Karel Janík, 25. Jakub Kratochvíle, 26. Vavřinec Schvartz, 27. Jan Dobrozemský, 28. Antonín Tümel „příborský“, 29. František Brandejský, 30. Jiřík Franský. Vedle městské brány stál plok čtyř židovských domu. Drobné domky v uličce Kožešnické a na Rybníčku byly postaveny až po roce 1732. (Poznámka. Nejedná se o skutečná čísla domů, nýbrž o pouhé označení pro orientaci tohoto plánu)
Náměstí 1780 (první číslování). A-vodní mlýn, B-pivovar, C-městská brána, 1. Jan Los, 2. Jakub Kramser, 3. Jan Kopřiva, 4. Josef Stiller, 5. Panský šenk, 6. Jan Köller, 7. Karel Bureš, 8. Ignác Přikryl, 18. Gothard Pakr, 19. Josef Hochmann, 20. Jan Pospěch, 21. Šimon Čermák, 22. Leopold Weisz, 23. Jan Schutz, 24. Obecní dům se strážní světničkou, 25. Jan Plach, 26. Ignác Schneider, 27. Obecní dům, 28. Karel Junetz, 29. Mariána Sneider, 30. Jan Los, 31. Martin Sajda, 32. Josef Benedil, 33. Václav Neisser, Kostel sv. Bartoloměje, 34. Josef Dürmayer, 35. Ignác Janík, 36. Dům radní, 37. Josef Maršálek. V závěru 18. století bylo na veselském náměstí 28 domů.
Nejstarší plán města Veselí z roku 1719, zhotovený Norbertem Václavem z Lincku.
Tento plán je sice hodně schematický, ale zachycuje důležité objekty spojené s městem a řekou. Zleva je zachycena část Předměstí a most navazující na městskou bránu, která byla pouze jedna. Brána je zobrazena půdorysně. Na bránu navazují hradby s baštami. Hradby směřující po proudu řeky vedou až k Velkému mlýnu (A), kdežto hradby směřující proti proudu chránily prostor až nad Velký splav (D). Jasně je zde vymezen velký ostrov (náměstí), menší ostrov s Velkým mlýnem (A), Malým mlýnem (B) a pivovarem s pálenicí. Menší ostrov spojuje most (C) se zámkem zobrazeným červeným obdélníkem. Dále je na plánu označen Malý splav (E) a vpravo od něj most na Benátky. Vpravo dole od tohoto mostu vidíme odtékat Struhu, na níž ještě není zakreslena vodní pila se splavem, která je poprve zmíněná až v urbáři z roku 1732. Šipka v levém horním rohu neukazuje sever, ale směr toku řeky.
Ještě celková situace řeky Moravy mezi Ostrohem a Veselím na plánu Norberta Václava z Lincku.
(Poznámka. Nejedná se o skutečná čísla domů, nýbrž o pouhé označení pro orientaci tohoto plánu)
Veselské náměstí v roce 1827. Na náměstí byly dva hostince, Panský šenk č. 5 a Obecní hospoda č. 36. Čtyři židovské domy jsou označeny římskými číslovkami. Složitější vlastnické vztahy byly u domů č. 1, 18, 29 a č. 31.
Původně to byl prostě rynk, později náměstí Pavla Přenského, po roce 1948 Stalingradské a nakonec Bartolomějské náměstí. Foto mezi léty 1921-1925.
Letecký snímek z roku 1931. Na záběru je patrné jak řeka rozčlenila město v jeden větší ostrov s náměstím a jeden menší ostrov s mlýnem a později vodní elektrárnou.
Tato fotografie sice není technicky dokonalá, ale je mimořádná svou dokumentární hodnotou. Střechy domů svým krystalickým členěním působivě umocňují harmonický prostor celého náměstí. Za povšimnutí stojí zejména první dům zprava na ulici Zámecké, se širokými vraty, který byl zbourán v roce 1939 (10). Nestojí ani vedlejší dům, tzv. „Bačova hospoda“(1), z něhož se však zachovaly sklepní prostory, které zasahují pod dlažbu náměstí (snímek dole, délka sklepu 10,6 m). Tento dům byl od roku 1752 městskou radnicí a obecní hospodou. Zcela změněná je také část vlevo dole, mlýn (elektrárna), (2), vyhořelý tzv. „Režný“ mlýn (2a) a starý pivovar (3). Mlýn byl přestavěn na vodní elektrárnu, pivovar s tzv. „Pirhalou“ (4), byl zbořen, aby udělal místo betonovému mostu. Stejný osud potkal i oba domy vedle mlýna vpravo (5, 6), jež stály naproti sobě v ústí ulice Zámecké. Stará radnice z roku 1700 (7), později sloužila vojsku. Panský šenk (8), později sloužil jako pošta. Tlachův hostinec (9), jako jeden z prvních objektů na náměstí byl v dvorním traktu uspořádán na poschodí. Čtyři židovské domy (11), tvořily svojí východní stranou městské hradby. Bílá čára označuje městské hradby, v mezeře stála městská brána.
