Roku 1674 je v městě Veselí zmiňován čtvrtláník Johan Kratochvíl. Rodina Kratochvílova potom patřila k důležitým rodům v našem městě. V městských zápisech čteme o Jakubu Kratochvíle, který byl známější pod přezdívkou „hluchý bednář“. Jeho dům spolu se sousedním domem, byl roku 1733 zbořen, aby udělal místo pro kostel sv. Bartoloměje. Kožešnický mistr Jan Kratochvíle byl celkem třikrát zvolen městským purkmistrem, a to v létech 1715, 1733 a 1740. Hodně Kratochvílů se věnovalo ševcovskému řemeslu, v cechovní knize je uvedeno 9 mistrů s příjmením Kratochvíl.
Dvě stránky s Cechovní knihy ševců. Tento vynikající kaligrafický projev je dílem městského písaře Františka Antonína Kratochvíla z roku 1712
Krásná práce písaře Františka Antonína Kratochvíla z roku 1712
V malém domku na Rybníčku žil krejčí Filip Kratochvíl, který měl syna Alexandra. Ten byl podnikavý v roce 1853 měl pronajatou hospodu ve Vnorovech. Víme to jistě, protože se mu zde narodil syn Ondřej. Druhý syn Konstantin přišel na svět za dva roky později již na Předměstí Veselí u řezníka Ondřeje Žádníka, který byl novorozenci za kmotra. Oba bratři, Ondřej i Konstantin se vyučili ševci, oba bydleli kousek od sebe v Kožešnické uličce. Konstantin Kratochvíl byl roku 1882 zakládajícím členem Sboru dobrovolných hasičů.
Ševcovský mistr Konstantin Kratochvíl (*1855 +1933), ochrnul na nohy a po smrti jeho manželky se o něj starala jeho dcera Marie, která se neprovdala.
Ondřej Kratochvíl se svojí manželkou Johanou, rozenou Krupičkovou stojí před domkem Konstantina Kratochvíla. Ondřej měl 8 dětí, tři synové se vyučili soustružníky, Josef, Karel a Jindřich.
Uprostřed stojí Jindřich Kratochvíl, syn Ondřeje (1944).
1922
Obuvnický mistr Konstantin Kratochíl si za manželku vzal Adélu, dceru Saleriuse Saidy, kožešnického mistra ze staré kožešnické rodiny. Manželům se narodilo šest dětí, Konstancie, Ferdinand, František, Marie, Rudolf a Rupert. Bohužel 3 týdny po porodu nejmladšího syna Ruperta, Adéla Kratochvílová zemřela na zánět pobři-šnice, ve věku pouhých 42 let. Malého bratříčka se ujala teprve čtrnáctiletá sestra Marie, která se mu stala matkou.
Ferdinand Kratochvíl se vyučil ševcem, ale roku 1926 započal s výrobou korkových zátek. Za povšimnutí stojí, že dne 19.2.1926 ukončil ve Starém Městě výrobu korkových zátek Otto Strachota, sodovkář, který byl spolužákem Ferdinanda Kratochvíla. Nedá se vyloučit že právě od Strachoty převzal zařízení korkové dílny právě Ferdinand Kratochvíl.
Ferdinand Kratochvíl drží surový korek, vedle něj stojí Marie Nováková, dále Růžena Kratochvílová dcera, a konečně Růžena Kratochvílová matka. Domek s dílnou stál v Kožešnické uličce.
Ferdinanda Kratochvíla okouzlila Itálie. Snažil se některé italské způsoby přenést do Veselí. Na snímku je se svojí manželkou Růženou, na dvorku plném vegetace.
Třetím dítětem Konstantina Kratochvíla byl František (*1887), který byl lékárníkem v Sušicích. Na snímku František Kratochvíl s manželkou Annou a synem Luborem.
Neprovdána zůstala Konstantinova dcera Marie (*1888 +1977), která po smrti matky převzala péči o malého bratříčka Ruperta i o chromého otce. Bylo jí pouhých 14 let.
Marie Kratochvílová prožila celý život v Kožešnické uličce.
Konstantinův syn Rudolf (*1895 +1978)
Rudolf Kratochvíl byl vlakvedoucí, který jako fotoamatér zanechal spoustu cenných snímků z života našeho města. Patřil mu dům na úplném konci Rybníčku.
Dům na Rybníčku který patřil Rudolfovi Kratochvílovi
Rudolf měl dva syny, Libora a Lumíra. Zde na snímcích se díváme na Libora Kratochvíla (*1933), strojvůdce, který taktéž fotil.
Rupert Kratochvíl učitel, který byl zatčen gestapem spolu s dalšími učiteli za odboj proti fašistům. Ve vězení zemřel těsně před koncem války. 15. prosince 1945 mu udělil president republiky Československý válečný kříž 1939 in memoriam za uznání bojových zásluh za osvobození republiky. 21.12.1946 jej zemská školní rada v Brně jmenovala in memorial ředitelem měšťanské školy s účinností od 1. dubna 1945.
Rodokmen linie Alexandr a Konstantin Kratochvíl
Mimořádným případem je větev Kratochvílů počínající někdy v 18. století u Ondřeje. Profesi Ondřeje neznáme, ale jeho syn Josef byl ševcem a toto řemeslo potom vykonávali jeho potomci v pěti generacích za sebou.
Jan Kratochvíl s manželkou Annou a synem Františkem. Jan Kratochvíl (*1876 +1951), se vyučil obuvníkem u svého otce Františka, který řemeslo převzal od Matěje Kratochvíla vyučeného u Josefa Kratochvíla atd. Jan Kratochvíl vedle toho že šil a opravoval obuv, taky dělal kostelníka. Do kostela to neměl daleko, bydlel pod kostelem, v domku č. 4/107. Tato fotka je z roku 1934, kdy byl vysvěcen na kněze jeho syn František (*1910 +1968),
Primice Františka Kratochvíla v roce 1934
Farář ve Vnorovách 1968, František Kratochvíl
Svatební fotka Jindřicha Kratochvíla (*1903), ředitele školy ve Stříbrnicích. V roce 1926 učil Jindřich Kratochvíl ve Veselí n/M. Na této fotce jsou dva veselští Kratochvílové, učitelé. Zleva: Rupert Kratochvíl, Josef Heger, neznámá, Jindřich Kratochvíl, Koutná, Marie Oharková.
Zleva Marie Niznerová, Haláčová, Poulová, Anna Kratochvílová (*1905, provdaná Knerovičová)
Obuvníkem byl také Janův bratr Viktor Kratochvíl (*1880), syn Františka Kratochvíla, obuvníka z Veselí
Rodokmen obuvnického rodu Kratochvílů