KOSTEL PANNY MARIE

Tento kostel z 13. století je nejstarší stojící stavbou v našem městě. Původně byl tento farní kostel zasvěcen sv. Bartoloměji, přejmenován byl po výstavbě nového kostela na náměstí v polovině 18. století. Na této stavební památce můžeme díky přestavbám sledovat prvky románské, gotické i barokní. Roku 1360 je v kostele vzpomínán katolický farář Mikuláš, syn Ivanův. Počátkem 15. století zde působili husitští knězi, za Hynka Bilíka z Kornic sem přišli čeští bratři. Samotný Hynek Bilík byl roku 1551 v tomto kostele pochován, o čemž svědčí hrobový kámen s jeho erbem (Poprocký -  Zrcadlo slavného markrabství moravského). Katoličtí knězi se sem vrátili po bitvě bělohorské. Pozdně románský kostel byl několikrát přestavěn. Z levé strany kostela se nacházela nejstarší fara, v jejíž blízkosti byla také studna. Když nastoupil do Veselí farář František Trtina (1712), byla fára nevyhovující a tak kolem roku 1714 bylo započato se stavbou nové budovy, naproti kostelíku, ovšem fara zůstala nedostavěná celých 24 let. Až farář Thon tuto stavbu dokončil (po r. 1738). Když se v roce 1733 ještě za faráře Františka Trtiny a hejtmana Antonína Postavky, začal stavět nový kostel na náměstí, uvažovalo se vedle něj z pravé strany také se stavbou fary. K této stavbě nikdy nedošlo a tak fara zůstala naproti kostela Panny Marie až do roku 1784, kdy se přestěhovala do prostor zrušeného kláštera, kde zůstala dodnes. Do budovy staré fary se přestěhovala škola.

Budování křižovatky na Blatnici vzbudilo zvýšený zájem o kostel Panny Marie. Při rozsáhlé opravě proběhl také stavebně historický průzkum. Snímek jižní stěny kostela s gotickým portálkem uprostřed.

Na obnaženém zdivu bylo možné sledovat celý stavební vývoj kostela.

​​​​​​​

Při budování křižovatky došlo také k opravě kostela P. Marie, na které se podíleli stavitelé Vladimír Werner a Josef Ratislav. To vyplívá z korespondence nacházející se v archívu Památkového úřadu v Brně, který na opravu dohlížel. Při opravě byly obnaženy fragmenty románskogotických prvků, především na jižní a severní stěně. Vlastně v tomto roce 1938 viděli veselani tyto románské a gotické oblouky poprvé od barokních stavebních úprav kostela. Při této opravě byla také šindelová střecha nahrazena dvojitou taškovou krytinou. Nově bylo zřízeno oplocení kostela, železným plotem na betonové podezdívce (ty železné prvky plotu byly použity ze starého oplocení hřbitova).  Oprava kostelní báně na věži se měděného oplechování dočkala až v lednu 1940. Byla to poslední práce klempířského mistra Ferdinanda Hanáka, který se při práci nachladil a ve věku 48 let zemřel. ​​​​​​​

Skica provedená Památkovým úřadem po odstranění omítek roku 1938

Torza románských oken na severní stěně

Severní stěna kostela

Kostel Panny Marie, nejstarší stavba ve městě

Zastavení křížové cesty z kostela Panny Marie z přelomu 18. a 19. století. Foto F. Šíma.

Interiér kostela Panny Marie.

Poslední zádušní mše svatá byla v kostele sloužena roku 1990. Zasloužilou pozornost vzbudila výstava připravená Jiřím Pešou, Sakrální památky. Foto F. Šíma

Interiér kostela Panny Marie na fotkách Josefa Žajdlíka

Námět pro pointilistického malíře