Kůň provází lidský rod od nejstarších dob. Byl důležitým pomocníkem v zemědělství, dlouho nepostradatelným dopravním prostředkem jak v míru tak ve válečných dobách. Úspěšnost rolníka se posuzovala podle počtu a kvality jeho koňů. Péče o koně byla otázkou prestiže každého správného hospodáře.
Zřejmě největší akce banderia (jezdců na koni s praporem, vítající hosty), se ve Veselí nad Moravou konala v sobotu 16. srpna 1913 v rámci povýšení Předměstí Veselí na městys. Odpoledne přiklusalo banderium ze Vnorov, Lideřovic, Zarazic, Písku a spojilo se s našim veselským, pod velením hraběte Bedřicha Chorinského ve slováckém kroji. 130 jezdců na koních čekalo na nádraží na hosty. Koně stály nehybně, vzduchem vlály prapory. Pak zazněl bouřlivý pozdrav banderia. Hudba zahrála „Kde domov můj“.
Christinova kronika
Banderium 16. srpna 1913 u příležitosti povýšení Předměstí Veselí na městys. V čele průvodu jel hrabě Chorinský.
Banderium je jízda jezdců s prapory, vítající nebo doprovázející hosty (rok 1946)
Banderium u sýpky a u nádraží
U nádraží Zdeněk Kozumplík (*1937)
Nazdobené koně doprovázeli také primice Františka Kratochvíla roku 1934
Primice Františka Kratochvíla 1934
Příjezd velmi oblíbeného kněze Dominika Vicence, 2.4.1941
Dožínky z let 1947 a 1948 (Josef Přibyl ročník 1925)
Dožínky z let 1947 a 1948
Josef Přibyl (*1925) na koni v Žabí (dnes Kovářské) ulici
Vlevo Josef Jurásek (*1929 +1976), dožínky v roce 1947 (v pozadí vozová váha a Dvůr)
Dožínky v roce 1947, v pozadí sýpka
Jan Kuryvial (*1910)
Jan Hostýnek (*1908)
Jan Hostýnek (*1908)
Josef Šišpera (*1919)
Pentlení Macháňova koně Fukse ve Břehách
Koňmo se ve Veselí vezl také jeden president, hodně veliký
Žebřiňák je dnes již vzácností