JAKUB KOHN

Žehnající ruce Kohnů

Jakub Kohn se narodil na sklonku 18. století ve Veselí nad Moravou. Produktivní život sice prožil ve Vsetíně, kde se svým synem založil továrnu evropských parametrů, ale po smrti se vrátil zpět do rodného města, kde leží mezi svými předky a potomky v zadní části židovského hřbitova pod mohutnou starou třešní. Jeho pískovcový náhrobek je již hodně zvětralý, je prostý, nenápadný, v jeho horní části nalezneme modlící se ruce a zcela dole skrytý v trávě je nápis -  Jakub Kohn narozen 1792...

Jakub Kohn 1792-1866

Začátek Kohnů ve Veselí je však spjat již s jeho otcem Samuelem. Veselská vrchnost tradičně pronajímala provoz Panské pálenice židovským podnikatelům. Jedním z nich byl také Jakub Fixel, do jehož rodiny se koncem 18. století přiženil právě Samuel Kohn, který měl s manželkou Veronikou několik dětí. Jeho syn Jakub se narodil 13. října 1792 přímo v pálenici, tedy v domě č. 7 na Předměstí Veselí, (dnes v těchto místech stojí dům č. 113). Tento Jakub se později oženil ve Vsetíně s dcerou majitele koželužny, Alžbětou Donath, se kterou měl 11 dětí. Jakub Kohn začínal jako obchodník, a posléze založil ve Vsetíně firmu společně se svým synem Josefem. Nejprve se jednalo o menší parní pilu, později se podnik stále zvětšoval, vyráběli zápalky, provozovali sklárnu. Později se stala firma Jakub & Josef Kohn konkurencí firmě Thonet v produkci ohýbaného nábytku. Největší rozvoj podniku nastal po smrti Jakuba Kohna (10.2.1866), kdy pod vedením Josefa Kohna vznikly nové továrny, 1869 v Horní Lidči, 1871 v Těšíně, 1872 v Krakově, 1873 ve Varšavě, 1878 v Čenstochové, 1883 v Nowo-Radomsku a 1890 v Holešově. V té době také Josef Kohn zlepšil způsob ohýbání dřeva.¹⁾ V roce 1900 firma Jacob & Josef Kohn zaměstnávala přes 6000 pracovníků a údajně za jediný den její pracovníci dokázali zhotovit až 5500 kusů nábytku. Byla to první rakouská akciová společnost pro výrobu nábytku z ohýbaného dřeva se sídlem ve Vídni.  Firma měla vlastní ateliér s kreslířskou a modelářskou školou a zaměstnávala kolem stovky návrhářů. Na vytváření nových modelů přitom spolupracovala i s předními vídeňskými architekty, mezi kterými nechyběli ani Adolf Loos či Josef Hoffmann. Latinské heslo Semper sursum (stále vpřed), které si společnost dala do znaku, se tím dařilo naplňovat. Nábytek Jacob & Josef Kohn lze dnes nalézt v Muzeu moderního umění v New Yorku, nebo v Musée d'Orsay v Paříži. Také Uměleckoprůmyslové muzeum ve Vídni má velkou sbírku nábytku J.& J. Kohn.

Jakub Kohn se do rodného města po smrti vrátil, je pohřben na veselském židovském hřbitově. Leží zde vedle něj z jedné strany jeho dcera Betti a syn Solomon, z druhé strany další syn MUDr. Jakub Kohn.                

S Veselím nad Moravou svůj osud spojila také Jakubova dcera Terezie, která se provdala za Moritze Ehrenhafta a žila a podnikala v domě, kde se narodil její otec. Rodina Ehrenhaftova zanechala v historii Veselí hlubokou stopu. Manželé Moritz a Terezie představovali úspěšné podnikatele, „hostinské“, druhé poloviny 19. století. Jejich syn, akademický malíř Ludvík Ehrenhaft, svými obrazy i fotografiemi trvale zachytil měnící se město i lidi v něm. Ludvík se  narodil stejně  jako jeho dědeček Jakub Kohn ve Veselí v domě č. 7, kde se nacházela pálenice.

Ještě dřív, před svou sestrou Terezií, se do Veselí přistěhoval Jakubův nejstarší syn Solomon Kohn, který zde roku 1842 u mostu postavil nový obchod a později koupil další dům, ve kterém měl obchod jeho syn Julius (*1844), obchodník se dřevem. Tento dům byl dlouhý 75 metrů a proto se ulice v níž stál, jmenovala Kohnova (dnešní Sokolovská).

Pouze necelé dva roky (od 26.7.1910 - 14.4.1912) ve Veselí působil také vnuk Jakuba Kohna, Julius Kohn (*1865) a to díky působení ve společnost „Austria“, která se také zabývala výrobou nábytku z ohýbaného dřeva. Tento Julius Kohn tak navazoval na podnikání Johana Briefa, který ve Veselí ve stejném domě vyráběl ohýbané židle v letech 1892-1906.

¹⁾ Ředitele továrny v Krakově dělal Johan Brief, který roku 1892 otevřel vlastní továrnu ve Veselí nad Moravou, v domě č. 18. SOkA Uh. Hradiště, fond OU UH, č. 574, kar. 649, č.j. 1549, f. 117

Literatura: Semper sursum Jacob & Josef Kohn, Jiří Uhlíř, ERA Group, 2005

Předměstská pálenice, dům č. 7, kde se narodil Jakub  Kohn i Ludvík Ehrenhaft

Salomon Kohn působil v domech č. 12b a také v č. 298. Sokolovská ulice se původně jmenovala Kohnova. Kohnův dům byl bezkonkurenčně nejdelším domem ve Veselí (téměř 75 m). Když tento dům chtěla Kati, vdova po Kohnovi prodat, nikdo na tak dlouhý dům neměl peníze, a tak Kati Kohnová dům rozprodala po částech. Na tomto domě byla poprvé ve Veselí nainstalována ocelová stahovací roleta (1899).

Na mapě z roku 1827 jsou zachyceny aktivity rodu Kohn a Ehrenhaft

Žlutě je označena stará pálenice před zámkem, zde působil Jakub Fixel.

Oranžově jsou označeny domy kde působil rod Kohn:

č. 6                 1804-1830    Samuel Kohn *1770

                        1851-1869    Markus Kohn *1800

č. 7                 1791               Samuel Kohn *1770           (13.10.1792 narozen Jakub Kohn)

                        1813              Jakub Fixel *1750 +1816

                        1833              Johan Kohn *1804

                        1867-1918    Terezie Ehrenhaft

č. 8                  1900              Julius Kohn *1844 staví budovu skladu

č. 12b              1842-1900    Salomon Kohn *1813       

č. 298              1869              Salomon Kohn *1813

                                               Julius Kohn *1844, Dr. Emil Kohn *1870 (až do 1918)

Červeně je označen dům v němž bydlela rodina malíře Ludvíka Ehrenhafta *1872 (taky Jakub Fixl 1786).

Zeleně je označen židovský hřbitov

Továrna Jakub & Josef Kohn ve Vsetíně

Katalog firmy z roku 1916

Náhrobek Jakuba Kohna 1792-1866

Pouze krátce působil ve Veselí nad Moravou také vnuk Jakuba Kohna, Julius Kohn narozený roku 1865. Tento Julius založil a vedl firmu na ohýbaný nábytek AUSTRIA. Tato firma byla v našem městě aktivní od 26.7.1910 do 14. dubna 1912. Údaje k firmě lze vyhledat v archivu v Uh. Hradišti (SOkA UH, fond OÚ UH, inv.č. 575: kart. 667, č.j. 14950 a kart. 672, č.j. 15590).

Zaměstnán u firmy Austria byl také Josef Jakubíček, který na tuto práci vzpomíná ve svých Pamětech: „V roce 1912 jsem pracoval v továrně nábytku z ohýbaného dřeva i s bratrem Jiřím, jmenovala se Austria, dělal jsem úkolovou práci, sestavoval a šruboval židle z ohýbaného dřeva. Tato továrnička likvidovala v roce 1913.“

Vladimír Groš