Původně se na tomto místě nacházel široký grunt, který měl číslo 18. Koncem 19. století se tento grunt rozčlenil do tří samostatných domů, které měly čísla 137, 145 a 18. V domě č. 137 bydlela rodina Jakuba Požárka, který byl cestářem. Dům podědila jeho dcera Marie, která se provdala za Josefa Klimka. Nejstarší Klimkova dcera Terezie, provdaná za řezníka Mertu, tento dům předala dceři Vlastě, která zde bydlela se svým manželem Janem Jochem, známějším pod přezdívkou „Janíček“. Tedy příjmení se měnily, ale v rámci jedné rodiny.
Dům č. 137 v roce 1938. Uprostřed stojí Terezie Mertová s dcerou Vlastou. Zprava zřejmě stojí Josef Klimek (*1866). Tento dům stojí dodnes. Změněná je dispozice oken (původně 3 úzká, dnes 2 široká). Dům z pálených cihel přežil povodeň.
Řezník Ludvík Merta s manželkou Terezií, syny Bohumilem a Drahomírem a dcerou Vlastou (Nedakonice)
Náruživý myslivec Antonín Klimek (*1899), žil v Praze, do Milokoště se rád vracel.
Tato dáma patřila do rodiny Josefa Klimka (J. Klimek je uveden na rubu fotky)
Vlasta Mertová se s prvním manželem, Antonínem Weberem (*1925 +1956), po roce rozvedla
Druhým manželem Vlasty byl Jan Joch (*1918)
Svatba Jaroslava Provazníka a Boženy Zubaté (*1921) v Milokošti „za humnama“
Manželský pár focený u vrat domu č. 27. Tyto vrata jsou na tomto domě dodnes. V domě bydlela rodina Valná, Botková a Jochová
Neznámá dvojice, ženich s cigaretou (foto z archivu Požárek, Klimek, Merta, Joch)
V Milokošti byl požárníkem snad úplně každý. Někde v kolektivu se nachází také Jindřich Weber
Působení Požárků, Klimků, Mertů a Jochů na domě číslo 137
Jana Jochová (*1947), provdaná Botková
V domě č. 137 se roku 1897 narodil Jan Klimek, který padl v I. světové válce. Jeho jméno je sice uvedeno na pomníku padlých, ale s chybným příjmením. Správně má být Klimek Jan č. 137. Chyba se stala při tvorbě pomníku v roce 1930