Chaloupky 5

Klempířskému řemeslu vyučil u svého strýce Ignáce (Hynka) Hanáka. V roce 1923 si ve Střílkách vzal za manželku Hermínu Dunděrovou. V Chaloupkách č. 624 provozoval prosperující klempířskou dílnu. Osudnou se mu stala zakázka na počátku roku 1940, kdy zhotovil novou kupoli pro kostel Panny Marie. V zimním počasí se nahoře na věži nachladil, onemocněl a dne 11. února 1940 zemřel. Klempířem se vyučil také Ferdinandův syn Stanislav, ale ten později pracoval jako vozmistr četař na dráze.

Kovář, hospodský, obchodník s jižním ovocem a konečně chovatel kozí a vlastník capa, to všechno byl Štěpán Čech. V 26 letech se oženil s Marií, vdovou po kováři v Zarazicích, Františku Maršálkovi. Vdova byla o 12 let starší a s kovářem Maršálkem měla syna Františka a tři dcery, Antonii, Františku a Annu. Štěpán tedy vyženil kovárnu, ale také tři dcery (nejmladší bylo 8 let). V Zarazicích působil jako kovář v kovárně č. 81, později bydlel v Zarazicích č. 166 a roku 1907 pracoval jako výčepní v Obecní hospodě č. 22. V roce 1910 už bydlel ve Veselí v Chaloupkách č. 247, kde po něm byla pojmenována úzká ulička oddělující jeho domek od domu klempíře Hanáka. Štěpán Čech chodil rád bosky, dokonce i v zimě. Měl capa a tak to v okolí bylo cítit. Čechova ulička byla velmi úzká a tak si Štěpán Čech vymohl zákaz jízdy trakačů, kol a dalších vozidel. Vše bylo vypsáno na zvláštní ceduli. Kolem roku 1935-37 bylo obyvateli Chaloupek sepsáno několik petic za odvolání zákazu. Čechova ulička se stala proslulou, tak jak podobná Haláčova ulička.

Jeho syn Jan (*1884), se vyučil v Rakousku zámečníkem, později působil jako praporčík jezdeckého pluku, naposledy v Přerově. Když dosáhl důchodového věku vrátil se do Veselí nad Moravou do domu č. 929.

Chaloupky 5

Veselí historické

Zůstaňte s námi