ČECH ŠTĚPÁN

Rod Čechů patří k těm úplně nejstarším v našem městě. Hned tři Čechy zmiňuje urbář z roku 1732. Čtvrtníka Václava, podsedníka Františka a rybáře Jana Čecha. Posledně zmiňovaný Jan, je mezi 12 veselskými rybáři uveden jako první, poněvadž mu patřil úsek řeky Moravy od Ostrožské hranice k vodě Pavla Krejčího. Také vlastnil jednu štěpnici a jednu zahradu.

Štěpán Čech


Téměř 200 let žil rod rybářů Čechů v domě č. 71. A v tomto domě v ulici Rybáře se roku 1857 také narodil Štěpán Čech. Jeho otec Fabián byl obuvníkem, a jeho syn Štěpán vystřídal různé profese. Kovář, hospodský, obchodník s jižním ovocem a konečně chovatel kozí a vlastník capa, to všechno byly profese Štěpána Čecha. V 26 letech se oženil s Marií, vdovou po kováři v Zarazicích, Františku Maršálkovi. Vdova byla o 12 let starší a s kovářem Maršálkem měla syna Jana (*1884) a dceru Marii (*1887, odd. za hrnčíře Ignáce Menšíka). Štěpán  tedy vyženil kovárnu, ale také tři dcery (nejmladší bylo 8 let). V Zarazicích působil jako kovář v kovárně č. 81, později bydlel v Zarazicích v domě č. 166 a roku 1907 pracoval jako výčepní v Obecní hospodě č. 22.

​​​​​​​

V Chaloupkách, mezi domem klempíře Hanáka a domkem Štěpána Čecha, byla úzká ulička nazvaná „Čechova“

​​​​​​​

V roce  1910 už bydlel ve Veselí v Chaloupkách č. 247, kde po něm byla pojmenována úzká ulička oddělující jeho domek od domu klempíře Hanáka. Štěpán Čech chodil rád bosky, dokonce i v zimě. Měl capa a tak to v okolí bylo cítit. Čechova ulička byla velmi úzká a tak si Štěpán Čech vymohl zákaz jízdy trakačů, kol a dalších vozidel. Vše bylo vypsáno na zvláštní ceduli. Kolem roku 1935-37 bylo obyvateli Chaloupek sepsáno několik petic za odvolání zákazu. Čechova ulička se stala proslulou. ​​​​​​​

Štěpán Čech s kamarády z Chaloupek.

Kovář, hostinský, obchodník s jižním ovocem – Štěpán Čech

Takto zachytil Štěpána Čecha Ludvík Ehrenhaft

Vlevo  stojí zámečnický učeň Jan Čech (*1884)

​​​​​​​

Štěpánův syn Jan (*1884), se vyučil v Rakousku zámečníkem, později působil jako praporčík jezdeckého pluku, naposledy v Přerově. Když dosáhl důchodového věku vrátil se do Veselí nad Moravou do domu č. 929.

.Jan Čech, sloužil u jezdeckého pluku

Za manželku si roku 1920 vzal Marii Smištíkovou

Marie měla sestru Josefu, byly to dvojčata. Josefa si vzala strojvůdce Trachtulce

Vyznamenání Jana Čecha

Jan Čech koně miloval

Vánoce u Čechů                                                          ​​​​​​​.

Uprostřed Jan Čech

Na koni Janův syn Zdeněk                              ​​​​​​​

Marie Čechová se synem Zdeňkem

Zdeněk Čech (*1928), MVDr.

 Manželka hrnčíře Ignáce Menšíka, Marie (*1887), byla dcerou Štěpána Čecha.

Produkce Ignáce Menšíka prezentovaná na „Antoníčku“ (foto z časopisu)

​​​​​​​

.