Č. 22/149, ŽÁDNÍK

Roku 1751 postavil řezník Gothard Packer (*1721) na tomto místě jednu chalupu. Roku 1787 tento dům koupil řezník Johan Žádník, který si za manželku vzal Packerovu dceru Veroniku. Od roku 1787 až dodnes tento rožní dům patří řeznické rodině Žádníkové. Až do roku 1893 se jednalo o přízemní domek postavený ze sušených cihel, krytý doškovou střechou. Toto místo bylo velmi výhodné, bylo v centru veškerého dění. Jednak tudy procházela důležitá severojižní cesta, a v bezprostřední blízkosti se nacházel nejstarší kostel, fara, radnice a škola.

Hlavní ulice u Zbrodku. Rožní dům řeznického mistra Rudolfa Žádníka s barokní plastikou sv. Vendelína, který byl roku 1949 přemístěn před kostele Panny Marie. Druhý dům zprava patřil cukráři Josefu Malotovi, který byl také voskařem. Třetí dům zprava patřil MUDr. Bohumilu Neumanovi.

2009

Stavební plán Josefa Doležala z roku 1893. Stavitel zapomněl postavit schodiště, které musel vystavět dodatečně na vlastní náklady vpravo vedle domu.

Pohled na Žádníkův dům od Zbrodku. Dodatečně přistavěné schodiště je přístupné dveřmi označenými šipkou.

Jedním z nejzajímavějších rodů ve Veselí je rod Žádníků. Jindřich Žádník se roku 1756 stává vůbec prvním doloženým pachtýřem na panském šenku Lapač. Odkud přišel do Veselí nevíme, ale byl to zdatný podnikatel, vedle hospody provozoval také řeznickou jatku. Jeho syn Jan byl řezníkem a víme, že roku 1775 se mu na Lapači narodil syn Karel. Také mu  až do roku 1800, patřila jatka č. 2, kdy tuto jatku zdědil jeho syn Matouš. Jan Žádník byl nejen úspěšný řezník, ale stal se také zakladatelem velkého rodu. Díky záznamům v matrice můžeme sledovat jeho putování po Veselí,  bydlel na 4 místech, postupně s pěti manželkami. Pro řeznický rod Žádníků byli základem jeho 4 synové z prvního manželství.

Josefů Žádníků řezníků bylo minimálně pět, Rudolfové řezníci byli čtyři. Zajímavý byl především Rudolf narozený 1864, řeznický mistr, ale také předměstský radní. Jméno dostal po otci i dědovi a živnost řeznickou byl nucen převzít v 16 letech. Tento Rudolf Žádník si vzal dceru zámeckého zahradníka Arnolda Růžičky, Viktorii. S ní měl celkem 11 dětí, také syna Františka, který spoluzaložil továrnu na nábytek Beer a Žádník. 7 generací Žádníků sekalo ve Veselí maso, celkem ve Veselí napočítáme 18 řezníků s tímto příjmením. Tato dvousetletá věrnost jednomu řemeslu byla ukončená až roku 1985, úmrtím Josefa Žádníka. Potomek tohoto Josefa již není řezníkem, restauruje historické obrazy. Mezi množstvím řezníků nacházíme jednoho Žádníka, Jana, který se sice narodil v rodině řezníka Antona Žádníka, ale nejprve byl pekařem v Sudomírkách, potom měl na hlavní ulici propachtovanou hospodu (jmenovala se „Na novém světě“), a končí jako hofer v Kožešnické ulici. Umírá roku 1888 na předměstském mýtném domku. Podobně měl otce řezníka i Josef Žádník, narozený roku 1882, který se prosadil jako stolař. Pracoval v domě v Chaloupkách č. 607, což je jediný dům který zůstal z původních Chaloupek, stojí u tržiště v blízkosti kostela Panny Marie. Větev stolaře Josefa Žádníka zůstala věrná tomuto řemeslu až do dnešních dnů, stolařem byl Miroslav Žádník (*1946) i jeho syn má stolařskou dílnu.

Rodokmen řeznické rodiny Žádníkové

Rudolf Žádník s manželkou Viktorií, dcerou zámeckého zahradníka Arnolda Růžičky a dcerou Bohumilou, která zemřela v 5 letech

Řeznictví Rudolfa Žádníka

Dcery a vnoučata Rudolfa Žádníka na dvoře řeznictví

Zlatá svatba Rudolfa a Viktorie Žádníkových. Stojící zleva Vítek Otruba (Marie), Arnold (*1912), UH, Josef (*1915, řezník), František (*1897), Mann (Viktorie), Kočiš (Terezie), Wowesný (Anna), Rudolf (*1901, řezník), Nárožníková

František Žádník (*1897), se seznámil s Gustavem Beerem  (*1883), v ruském zajetí

Řeznický mistr Rudolf Žádník s vnoučaty a řeznickým psem

Plán domu s řeznickou provozovnou Josefa Žádníka z roku 1940

Zahrada Josefa Žádníka

Takových zahrad ve Veselí moc není.

Josef Žádník (*1947 +23.12.2022), restaurátor obrazů

1751   Gothart řezník (Fleischhaker), dne 11. mája z povolení mil. vrch. jest jemu místo na vystavení jedný chalupy vyměřeno

1759   Gothard Packer, řezník, manželka Kateřina (*1729 +1782, dcera Matyáše Janíka, odd. 3.11.1750), syn Ignác (*1759),  dcera Veronika (*1762), Anna  (*1766), Apolonie (*1768), Kateřina (*1773)

1772   Gothard Packer (*1721 +1779), řezník, syn Ignác (*1761 +1772)

1781   Kateřina Packerová, domkář, názvy tratí: Třetí hony. Louky: Kučovaniny, Kachnovské, U lesa k Struze

1783   Tobiáš Paker, řezník

1787   Johan Žádník (*1742 +1800), řezník, koupil od vejš jmenovaných erbů hofersků chaloupku za 100 rý. manželka Veronika (*1762, roz. Packerová), syn Franz (*1787), Josef (*1790), Johan (*1792)

1787   Gothard Žádník, dostal od svého otce

1794   Umírá manželka Jana Žádníka, Veronika (*1762 +1794, dcera řezníka Gotharda Packera)

1795   Svatba, Jan Žádník (*1739), řezník, manželka Kateřina (*1756), vdova po Janu Fischerovi (dcera Antona Maršálka), syn Josef (*1796), dcera Rozaria (*1799)

1800   Matouš syn Jana Žádníka, zdědil po svým otci Janovi Žádníkovi tu chaloupku č. 22 v ceně 222 rý.

1800   Matouš Žádník (*1779), Předměstí č. 22, manželka Karolína (*1781, dcera Jiřího Saidy, kožešníka, odd. 1800), syn Tomáš (*1802), Václav (*1810), dcera Regina (*1808), Karolína (*1812), bratr Franz Žádník (*1787), řeznický tovaryš

1830   Matouš Žádník (*1779 +1847), řezník, manž. Karolina (*1780 +1842), syn Andreas (*1814), Anton (*1817, odd. 1836 s Barborou Herazim), dcera Karolina (*1812)

1838   Anton Žádník (*1817, syn Matouše), řezník, manželka Barbora  (*1813, dcera Gabriela Herazima, odd. 1836), syn Eduard (*1838)

1839   Andreas Žádník (*1814), řezník, manž. Johana (*1814, dcera Vincence Blahy), dcera Františka (*1839), syn Rudolf (*1842) , Filip (*1844), Andreas (*1848), František (*1851)

1869   Rudolf  Žádník (*1842), řezník, manželka Terezie (*1841), syn Rudolf (*1864), matka Johana (*1819),  Ondřej Žádník (*1848), řeznický tovaryš,  František Žádník (*1851), řeznický tovaryš

1875   Anton Žádník (*1835), řezník, (syn Antonína Ž. řezníka z Veselí a Barbory roz. Herazin z Polešovic), manželka Antonie (*1840, dcera Jana Künstlera z Hradiště), syn Antonín (*1875, oddán 1919 ve Strážnici s Annou Vítkovou), dcera Anna (*1873, odd. 1894 s A. Kalou)

1877   Ferdinand Strebl, obecní a kontribuční lékař (syn Filipa Strebla, obuvníka ve Veselí a Františky roz. Packer), manželka Anna (dcera Augustina Proška ze Štramberku), dcera Marie (*1877)

1880   Anton Žádník (*1835 +1886), řezník, Antonie (*1840), syn Rudolf vojín, Anton (*1875), František (*1879, pozděj Břehy č. 108), Josef (*1882, oddán 1919 s Alžbětou Coufalovou ?)

1880   Ferdinand Strebl, obecní lékař, manželka Anna, dcera Anna (*1880 +1881)

1890   Rudolf Žádník (*1842), mistr řeznický, manželka Terezie (*1833, oddaní 1863), syn Rudolf (*1864), řezník 1 kobyla, 1 kráva                                                   

1893   Rudolf Žádník staví nový jednopatrový dům. V letech 1895-7 matrika uvádí Rudolfa Žádníka na č. 21.

1900   Rudolf Žádník (*1864, syn Rudolfa), řeznický mistr, manželka Viktorie (*1873, dcera Arnolda Růžičky, oddaní 1894), syn František (*1897), Anna (*1898, oddaná 1921 Fr. Vovesným), otec Rudolf (*1842), manž. Terezie (*1833, dcera Jana Kořalky, hospodáře ve dvoře v Bílovicích)           1 valach, 1 jalovice, 1 kráva, 1 koza

1915   Rudolf Žádník (*1864), mistr řeznický, Viktorie (*1873), syn František (*1897), Anna (*1898), Rudolf (*1901), Bohumil (*1903, oddán 1929 s Marií Pražákovou), Marie (*1905, oddaná 1932 s Vítězslavem Otrubou), Tereza (*1906), Viktorie (*1910, oddaná 1934 s Františkem Manem), Leopoldina (*1910, oddána 1929 s Ottou Hložkem), syn Josef (*1915), výměnkář Rudolf (*1842 +1923), manželka Terezie (*1833 +1925) 1 kůň, 1 kráva, 2 voly

1921   Nové č. 149, Rudolf Žádník (*1864), mistr řeznický, Viktorie (*1873)

1968   V řeznictví (Masna), pracoval Josef Hovůrka (*1941), řezník ze Strážnice

2010   V přízemí prodejna knih.

Tento rožní dům z Hlavní ulice na Zbrodek byl od prvního zápisu z poloviny 18. století vždy v majetku řeznické rodiny,  a od roku 1787 byl v držení rodu Žádníkového. Až do roku 1893 se jednalo o přízemní domek postavený ze sušených cihel, krytý doškovou střechou. Toto místo bylo velmi výhodné, bylo v centru veškerého dění. Jednak tudy procházela důležitá severojižní cesta, a v bezprostřední blízkosti se nacházel nejstarší kostel, fara, radnice a škola.