BRIEF

Nápad Michala Thoneta ohýbat v parní atmosféře bukové dřevo ovlivnil zcela zásadním způsobem vývoj sedacího nábytku. Slavná thonetova židle č. 14 se narodila v Koryčanech a stala se legendární a často napodobovanou také dalšími výrobci. Na území Moravy vznikla celá řada konkurenčních podniků uplatňující novou výrobní technologii. Ohýbaná židle zanechala také ve Veselí nad Moravou hned trojnásobnou stopu.

Jakub Kohn (*1792), narozený a také pohřbený ve Veselí nad Moravou, založil se svým synem ve Vsetíně slavnou firmu Jakub & Josef Kohn. Ve své době to byla největší akciová firma na ohýbaný nábytek s několika továrnami na Moravě, v Polsku, Rusku a s centrem ve Vídni.

V letech 1910 až 1912 ve Veselí nad Moravou působila firma na ohýbaný nábytek „AUSTRIA“, kterou založil vnuk Jakuba Kohna, Julius (*1865). Tento Julius Kohn bydlel ve stejném domě ve Veselí, kde měl dříve továrnu Johan Brief.

Třetí stopa náleží Johanu Briefovi a jeho továrně na ohýbaný nábytek, kterou ve Veselí nad Moravou založil na sklonku roku 1892 v domě, kde prožil své dětství. Johan Brief se narodil 13. května 1848 v rodině židovského obchodníka Hermana Briefa a jeho manželky Amalie. Hermanu Briefovi se dařilo. Vlastnil 18 kusů dobytka, jeho obchod se nacházel na veselském Předměstí v rozsáhlém domě č. 18, který byl jedním z největších (šířka přes 37 m). Dnes se zde nacházejí domy č. 1108, č.139 a č. 141. V tomto domě původně byla nejstarší veselská fara, později se sem přestěhovala škola, také lékárna a byla zde také první veselská pošta. A zde v domě č. 18 začal výrobu ohýbaných židlí Johan Brief. Ten je ve sčítacích operátech z roku 1869 ještě uváděn jako učitel, ale když 14. října 1892 žádá okresní hejtmanství v Uherském Hradišti o povolení k výrobě nábytku z ohýbaného dřeva, dovídáme se, že dvacet let pracoval jako ředitel továrny u firmy Josef a Johan Kohn (oficiálně se firma nazývala Jakub & Josef Kohn).¹⁾Pokud Johan Brief nastupoval u Kohnů roku 1872, bylo to již po smrti zakladatele firmy Jakuba Kohna a v té době měla firma továrny ve Vsetíně, Horní Lidči, Těšíně, Krakově a Kelči (roku 1878 přibyla továrna v Čenstochové, 1883 v Nowo-Radomsku a 1890 v Holešově). Ve které továrně Brief dělal ředitele, není uvedeno, ale roku 1874 se mu syn Moritz narodil v Krakově a tak to bylo nejspíše tam. Jestliže tedy Johan Brief pracoval 20 let u tak prestižní firmy, bylo zřejmé, že měl všechny předpoklady úspěšně řídit také vlastní továrnu.

¹⁾SOkA Uh. Hradiště, fond OU UH, č. 574, kar. 649, č.j. 1549, f. 117

Když tedy v roce 1892 zakládal ve Veselí továrnu, žili ještě oba jeho rodiče a z domu č. 18 se před krátkou dobou odstěhovala škola do budovy bývalého kláštera. A tak v uvolněném prostoru po nezbytných stavebních úpravách mohl Brief začít s výrobou ohýbaných židlí. Zpočátku hodlal zaměstnat 30 až 40 dělníků. Vypracoval pro zaměstnance pracovní řád, díky kterému se dovídáme, že zaměstnával také děti starší 15 let. Dělníky rozdělil podle specializace na pilnikáře, leštitelky, pletařky, zabalovačky, zabalovače, šroubaře, stolaře a nádeníky. Denní pracovní doba ve všední dny včetně odpočinku byla 12 ½ hodiny, a sice od půl sedmé ranní do 7 hodiny večerní. Odpočinky byly tyto:

k snídani od 8 do 8:30 hod.

v poledne od 12 do 1 hod.

k svačině od ¾ na 5 do 5 hodiny.

V době odpočinku se výroba přerušila a za poledního odpočinku mohli dělníci továrnu opustit. Začátek i konec pracovní doby se dělo zvonem. Dělník byl povinen svěřené jemu nářadí udržovat v čistotě a v dobrém stavu. Musel se řádně chovat, rvačce se vyhýbat, přísně se mu zakazovalo nosit do továrny kořalku, přísně zakázáno bylo také kouření. Mzda se vyplácela každých 14 dnů po odečtení: 1) příspěvků do nemocenské pokladny, 2) uložených pokut, 3) udělených záloh.

Johan Brief postupně zvyšoval výrobu a k tomu bylo třeba pořizovat nové zařízení a provádět stavební úpravy. Tak roku 1898 přistavěl na dvoře směrem k řece Moravě dvoupodlažní dílnu, tzv. magazin. Roku 1900 koupil parní zařízení o výkonu 2-3 HP, roku 1904 parní stroj 20 HP. Na řízení podniku se později podílel také Johanův syn Moric, narozený roku 1874. Johan Brief zřídil filiálku v Kelči a v roce 1900 také v Uh. Hradišti. Dále chtěl rozšířit prostory továrny ve Veselí, uvažoval vystavět další poschodí, nechal již vypracovat technické nákresy, ale k realizaci nakonec nedošlo. Zřejmě zde jistou roli sehrála také nesouhlasná reakce s rozšířením továrny od sousedky Josefíny Sovové, a také petice osmi obyvatel Kožešnické uličky argumentujících nebezpečím požáru, „který snadno povstati může ve velkých dřevěných boudách, neboť většina podepsaných nemá domky kryty tvrdým materiálem“. Dochází k jednání s představenstvem obce Předměstí Veselí nad Moravou o odprodání obecních pozemků k výstavbě nové továrny. Tyto pozemky, které se nacházely východně od Panského dvora, tzv. „jamy“, již byly také vyznačeny na plánu firmy Rosenblatt, ale nakonec Brief tyto pozemky nekoupil a později byla na tomto místě postavena tovární hala firmy Beer a Žádník.

V roce 1906 Johan Brief končí výrobu ve Veselí nad Moravou a stěhuje firmu do Uh. Brodu, kde postavil novou továrnu. Zpočátku zde pracuje 170 zaměstnanců, největší rozmach nastává po skončení I. světové války, kdy zde zaměstnal až 240 pracovníků. S příchodem světové hospodářské krize dochází k útlumu výroby a roku 1939 firma po 47 letech působení zcela zanikla. Z celé produkce firmy Brief z Veselí nad Moravou se zachovaly pouze dva exempláře židle č. 14, které vlastní pan Miloš Čižmář z Určic.

Sběratelé pohlednic vlastní dva zajímavé exempláře vydané firmou Brief. Na prvním vidíme 19 mužů v montérkách s trojčlenným vedením podniku. Na druhém snímku vidíme 31 žen zaměstnaných u Briefa, všechny se na focení těšily, protože jsou ve svátečním veselském kroji. V centru opět sedí trojčlenné vedení firmy s šéfem Johanem Briefem uprostřed. Oba záběry jsou pořízené na stejném místě, na svažujícím se břehu řeky Moravy, v pozadí je vidět dvůr továrny. Na skleněné negativní desce je zachycena část tovární budovy z ulice, před kterou tři dětští zaměstnanci firmy chystají k transportu židle zabalené do slámového obalu. Převáželi je ručním vozíkem na místní železniční stanici. Podle sněhového poprašku se celá scéna se odehrávala v zimním období.

Objekt, kde továrna stála, změnil své číslo a dnes zde stojí dům č. 139, ovšem dům byl posledním majitelem, Tran Manh Daiem, zcela přestavěn. Z původního domu zůstaly zajímavé plány z různých časových horizontů uložené v archívu v Uh. Hradišti.

Mezi občany Veselí nad Moravou se nachází několik ohýbaných židlí firmy Brief, všechny jsou vyrobeny v Uh. Brodě. Na firemním hlavičkovém papíře vidíme zřejmě hlavní výrobní sortiment - tři židle, stojanový věšák a houpací křeslo. Jedna z židel je thonetova legendární „čtrnáctka“, ty ostatní produkty jsou zřejmě převzaty z výrobního programu Jakuba & Josefa Kohn. Tolik o první továrně ve Veselí nad Moravou, které se říkalo „seslárna“.

BRIEF

Veselí historické

Zůstaňte s námi