BOHUMIL VÁVERKA

Když vypukla II. světová válka odešlo z Veselí nad Moravou celkem 30 mužů bojovat v řadách československé zahraniční armády. Z tohoto počtu bylo osm vojáků z Milokoště. Mezi nimi byl také Bohumil Váverka, který se 23. října 1914 narodil v rodině Matěje Váverky. Dětství prožil v milokošťských chaloupkách v domku č. 164 (dnes ulice Váverkova). Před válkou sloužil u Telegrafního praporu v Brně. Před odchodem do emigrace pracoval jako typograf. Po odchodu do zahraniční armády nastoupil jako četař u telegrafní roty 1.čs. divize ve Francii. Po pádu Francie a evakuace do Anglie byl převelen k R.A.F. Po výcviku začal v červenci 1941 operačně létat jako střelec – radista u 311. čs. bombardovací perutě. V lednu 1942 byl seržant Váverka převelen k 138. peruti zvláštního určení, která prováděla lety nad okupovanou Evropou. Při těchto letech byli vysazováni parašutisté a shazovány zbraně a různý materiál pro příslušníky hnutí odporu ve Francii, v Norsku, Holandsku, Polsku, Řecku, Jugoslávii, Belgii a samozřejmě také v Československu. 10. března 1942 přežil Váverka jako jediný z posádky havárii letounu Whitley. V říjnu 1942 uzavřel Bohumil Váverka sňatek s Ruth Margaret Coles, v roce 1943 je jim narodila dcera Linda. V dubnu 1943 se seržant Váverka vrátil k 311. peruti, kde byl povýšen na nadporučíka. Zde nalétal 684 hodin a 13 minut při 73 operačních letech v Královském letectvu na letounech Wellington, Whitley a Liberator. Zúčastnil se náletů na cíle ve Francii (Cherbourg, Dunkerque, Brest), v Belgii (Ostende), v Holandsku (Rotterdam), v Německu opakovaně (Hamburg, Kiel, Mannheim, Düsseldorf, Aachen). V listopadu 1943 se spolu s posádkou Liberatoru BZ774 podílel, mimo jiné, na potopení německé ponorky U-966. Po skončení války zůstal dál u letectva a spolu s dalšími čs. piloty se podílel na přepravě repatriantů a různého materiálu z Velké Británie do Československa. Koncem léta 1945, během krátké dovolené při přistání v Praze, navštívil rodiče, příbuzné a kamarády v Milokošti.

V pátek 5. října 1945 ve 12:45 hod. při přepravě repatriantů do Prahy, krátce po startu z letiště Blackbushe ve Velké Británii, havaroval letoun Liberátor KG867 (PP-N) čs. 311. perutě. Příčinou byl požár jednoho z motorů. V troskách zahynulo všech 18 cestujících a 5 členů posádky, mezi nimi byl také kapitán Bohumil Váverka. 11. října 1945 byl spolu s ostatními členy posádky pohřben na čs. oddělení vojenského hřbitova v Brookwoodu, hrob č. 20. Paní Ruth Margaret Coles – Váverková s dcerou Lindou, která pracovala jako letuška, navštívila po válce několikrát rodinu Váverkovou v Milokošti. Za svou činnost u R.A.F. byl Bohumil Váverka dvakrát vyznamenán Čs. válečným křížem 1939 a medailí Za chrabrost. Roku 1991 byl Bohumil Váverka povýšen velitelem čs. letectva do hodnosti podplukovníka in memoriam.

BOHUMIL VÁVERKA

Veselí historické

Zůstaňte s námi