BLAŽEK
Kožešnický rod Blažků patřil ve městě Veselí k těm nejvýznamějším. V zápisech cechovní knihy kožešníků napočítáme celkem patnáct mistrů s příjmením Blažek. Více už bylo jen Sajdů, třicettři. Hned na úvodní stránce cechovní knihy čteme, že cechmistrem v roce 1713 byl Jiřík Blažek.
Úvodní stránka z Cechovní knihy řemesla kožušnického z roku 1713. Kniha tato czechovní řemesla kožušnického nákladem czelého pocstivého czechu a to za czechmistrovství Panna Jiříka Blažka Staršího a ....
Jiřík Blažek, starší cechmistr, byl přijat za mistra kožešnického o svátku Božího těla
Jedna linie rodu Blažků bydlela na Rybníčku v domě číslo 63, později se tento dům rozdělil a dnes má číslo 75 a 76. Před tímto domem rostla krásná mohutná stará hruška. Tím prvním Blažkem zde působícím byl kožešnický mistr Fabián (*1745), tím posledním byl letec Augustýn Blažek (*1902)
RODOKMEN BLAŽKŮ Z RYBNÍČKU Č. 63
Červeně jsou podtrženy osoby vlastnící dům č. 63
Blažkův dům na Rybníčku, obraz F.M.Lejčka
Antonie Šimšíková (*2.6.1850, dcera Fabiána Blažka), provdaná za zámečníka Karla Šimšíka
František Blažek (*1846), ručně pálí slivovici. Tužková kresba Ludvíka Ehrenhafta.
František Blažek byl synem kožešnického mistra Fabiána Blažka a jeho manželky Kateřiny, roz. Rajecké. František se vyučil obuvníkem, ale staří veselani jej znali především jako hostinského na Obecní hospodě (Radnici), na náměstí. S manželkou Antonií měli tři dcery a pět synů.
Antonie Blažková (*1858 +1946), manželka Františka Blažka, která po jeho smrti také vedla hospodu
Hermína (*1881), nejstarší dcera Františka Blažka, se provdala za kloboučníka Jana Hostýnka, který se narodil ve Veselí, ale řemeslo provozoval ve Bzenci.
IGNÁC BLAŽEK (*1887 +1949)
Františka (*1882), se prodala za kloboučnického mistra Františka Hostýnka
200 let působila kožešnická rodina Blažkova v domě č. 63 na Rybníčku. Z toho-to rodu pocházel také Ignác Blažek, jehož otec František byl oblíbeným hostin-ským v Obecní hostinci na náměstí. Ignác jako osmnáctiletý pracoval jako tova-ryš v elektrotechnické firmě A. Stögenmayer ve Vídní a zároveň absolvoval ve-černí kurs Státní průmyslové školy ve Vídni X. (1905-8). Vojenskou službu (1908-1911), vykonal u elektrických reflektorů při pevnostním dělostřeleckém pluku č. 6 v Komárně. Po vojenské službě byl zaměstnán u firmy Paul Schiff a spol. ve Švechatech, při výrobě uhlíků pro elektrické lampy, jako samostatný technik. Po té si zřídil soukromou živnost v Novém Sadě jako mechanik a ele-ktrikář. Roku 1914 nastoupil k I. osvětlovacímu oddělení do Petrovaradinu, kde byl velitelem elektrického reflektoru, až do února 1918, kdy byl odvelen jako reflektorový instruktor do Cařihradu. Zde zůstal až do konce války. V letech 1920 až 1925, po návratu do Veselí nad Moravou, provozoval Ignác Blažek v našem městě elektrotechnickou živnost, instaloval po domech elektrické osvětlení (SOkA UH, fond OÚ UH, č.574, kart. 712, č.j. 29580). Později pracoval u Výcho-domoravských elektráren v Přerově, kde při jeho službě došlo k výbuchu, který Ignáce těžce poranil. Měl deformované končetiny, byl připoután na lůžko. Vrátil se do domku na Rybníčku, kde ležel v kuchyni na gauči u své neprovdané se-stry Anděly. Zemřel 13. listopadu 1949.
Křížkem se označil Ignác Blažek roku 1909
Ignác Blažek (čtvrtý zleva nahoře) zaslal pohlednici otci Františkovi
Pohlednici zaslal také sestře Hermíně. Bylo to 10. května 1909 z vídeňského Arsenálu. Aby jej sestra poznala, udělal si křížek na čepici. Krásný je ten velký reflektor
V Novém Sadu se Ignác seznámil s dívkou se kterou měl dceru Magdu. Ta se provdala za maďarského lékaře Franjo Acse a měli spolu dvě dcery, Kláru a Eržiku. Bydleli v Novém Sadu, ulice Petra Drapšina (Grapčina). Magda Acs přijela roku 1960 do Veselí a pátrala po svém otci, navštívila jeho hrob ve Veselí. Magda Acs (zemřela 1976), má snad do dnešního dne ve Veselí nad Moravou nějaké pozemky, jako dědictví po svém otci Ignáci.
Kožešník Rudolf Blažek (*10.4.1891), zemřel ve vídeňské nemocnici na zranění v I. světové válce
Jaroslav Blažek (*1.4.1897, odd. 12.9.1926 v Jihlavě s Marií Wondrákovou)
AUGUSTÝN BLAŽEK (*22.8.1902 +1974)
Augustýn se narodil na Rybníčku, v srpnu roku 1902, jako nejmladší dítě v rodině Františka Blažka. Vystudoval pedagogickou fakultu v Brně se specializací na mate-matiku, geometrii a němčinu. Vojákem z povolání se stal po skončení prezenční služby a byl umístěn k jízdnímu pluku do Hodonína. Po nějaké době se dostal do kurzu leteckých pozorovatelů zbraní. Na tento kurz navazoval pilotní výcvik a protože se mu létání zalíbilo, bylo rozhodnuto. V roce 1932 (nebo krátce poté), byl od-velen na letiště „Tri duby“. To byl už ale Augustýn ženatý. Se svojí manželkou, která byla řeckého původu a byla to krasavice, se potkal v Hodoníně, když jí bylo 13 let (za svobodna se jmenovala Cyphelly). Po odtržení Slovenska byl převelen do Brna, na letiště ve Slatině. V průběhu války byl úředníkem na Zemském úřadě a později byl totálně nasazený v Královopolské strojírně. Jeho syn Zdeněk (*1945) se narodil za jednoho z náletů na Brno a octnul se na světě proto, aby jeho matka nemusela do reichu na práci. Po válce se Augustýn vrátil do armády, byl na Letišti v Brně, až do jeho udání jistým veselanem. Po vyhazovu z armády dva roky nes-měl být zaměstnán, takže to byly pro jeho rodinu krušné časy, které přežili díky podpoře sestry Anděly Blažkové.. Potom Augustýn Blažek pracoval jako účetní ve firmě DRUKOV v Brně. Zde byl zaměstnán až do důchodu. Zemřel v roce 1974 na rakovinu. Zásluhou Augustýna Blažka máme mimořádně zajímavé letecké snímky našeho města z roku 1931.
Letecký snímek Benátek a zámku pořízený Augustýnem Blažkem roku 1931
Letecký snímek Zbrodku, Karlovy ulice a Sudomírek pořízený Augustýnem Blažkem
Snímek pořízený Augustýnem Blažkem. Hvězdičkou je označen jeho rodný dům, šipkou hostinec jeho otce, Františka Blažka
Augustýn Blažek s vnučkou Lenkou
