ADOLF BLAŠKA A DALŠÍ

PŘÍPRAVA VELEZRADY

Po 15. březnu 1939 se Veselí nad Moravou stalo důležitým místem k odchodu našich vojáků a politiků do zahraničí. Přes naše město na Slovensko a potom dále na západ přešel nejen generál Antonín Hasala, Karel Klapálek, ministr Ladislav Feirabend, ale celá řada vojáků působících v čs. zahraniční armádě. Vedle skupiny Jana Andrýska, MUDr. Josefa Hlobila a Antonína Leciána, působila zde také železniční skupina kterou vedl strojmistr Josef Janoušek. Na přepravě přes hranici se podíleli strojvůdci Adolf Blaška, Eduard Černý a Jan Zemek

Strojvůdce Adolf Blaška (*1903 +1961) a jeho manželka  Jindřiška (*1906), dcera veselského a skalického pekaře Jana Laciny

​​​​​​​

Adolf Blaška pracoval jako zámečník, montér u různých firem v Rumunsku, Bukovině, Besarabii. Zde získal jazykové znalosti (rumunština, ruština, polština, němčina). Od roku 1927 pracoval u státní dráhy a jako strojvůdce se dostává do Veselí nad Moravou. V roce 1930 si vzal za manželku Jindřišku Lacinovou, dceru pekařského mistra Jana Laciny, který pekl ve Veselí i ve Skalici. Blaška se za okupace zapojil do odboje i se svou manželkou. Pomáhal při převádění osob do zahraničí, vozil tyto osoby na lokomotivě. Ministr Feierabend dostal od železničářů kožich a železničářskou čepici a nastoupil na lokomotivu jako topič. Později gestapo celou činnost odhalilo, Adolf Blaška byl zatčen a vězněn v Uh. Hradišti, Brně, Vídni, Norimberku a ve Waldheimu. Soud v Norimberku v listopadu 1940 odsoudil Adolfa Blaška k 10 letům, Josefa Janouška a Jana Zemka k 15 letům a Eduarda Černého k 8 letům vězení, za napomáhání nepříteli a za přípravu velezrady.

Do odbojové práce po roce 1939 se výrazně zapojili zaměstnanci veselského depa

Akta Adolfa Blaška z věznice Weldheim


​​​​​​​

V osobním listě Adolfa Blaška je uveden nástup trestu 2.11.1940 ve 12:48 hod., konec trestu 2.4.1950 ve 12:48 hod. Domů se vrátil 13.5.1945. Německé vězení přežil také Josef Janoušek, Jan Zemek i Eduard Černý. ​​​​​​​

Trestní řízení jménem německého lidu proti Adolfu Blaškovi, Josefu Janouškovi, Johanu Zemkovi a Eduardu Černému. Obžalovaní jsou usvědčeni z napomáhání nepříteli a přípravu velezrady.

Adolf Blaška s manželkou Jindřiškou

​​​​​​​

Popraveni nebo umučeni byli železničáři Ondřej Bártek, Mikuláš Klubus a František Kudílek. Bližší informace k dvěma posledním železničářům nejsou známy. Jen několik údajů máme k Ondřejovi Bártkovi. ​​​​​​​

ONDŘEJ BÁRTEK (*1.12.1893, Veselí nad Moravou +12.12.1942, Osvětim)

​​​​

​​​​​​​Topič na železnici Ondřej Bártek se oženil 26. července 1916 s Jenovéfou Grabcovou. S manželkou bydlel v Chaloupkách v domě č. 623. Z politických důvodů byl vězněn v Osvětimi, kde zemřel dne 12. prosince 1942 a téhož dne byl zpopelněn (kremační zpráva, 11. zápis, číslo chovance 73110, Osvětim, blok 28). Za povšim-nutí stojí, že ve stejném domě č. 623 bydlel také stolař Rudolf Melichárek. Ten byl pro odbojové hnutí zatčen gestapem 7.3.1942 a 17. srpna 1943 byl popraven ve Vroclavi.

RUDOLF MELICHÁREK (*11.4.1906, Veselí n/M. +17.8.1943, Vratislav)